Odchovanec David Kofroň se vrací na Moravu

Davide, začněme aktuální otázkou. Viděl jsi už návrh nových dresů a nové logo HC Kopřivnice? Co na něj říkáš?

Nové logo jsem viděl, musím říct, že se mi líbí, je to velký krok k nové éře kopřivnického hokeje a líbí se mi i celý koncept sjednotit klub od mládeže až po áčko.

Na novou sezónu ve Frýdku – Místku se určitě těšíš, jak aktuálně probíhá Tvá letní příprava, co máš již za sebou, co Tě čeká?

Letní příprava byla hodně náročná, musím říct jedna z nejtěžších, co jsem měl. Probíhala od 1. 5. do 4. 7., takže teď mi pomalu končí období dovolené a odpočinku a v pondělí 21. 7. už začnu přípravu na ledě.

Vraťme se teď ale o několik let zpátky - kdy a kde jsi dělal první krůčky na ledě?

První kroky na ledě byly tady v Kopřivnici určitě, když jsem viděl staršího bráchu i taťku, jak hrají, tak jsem k tomu měl blízko a rodiče mě vzali na zimák v Kopřivnici někdy kolem 4 let, ale na zimáku jsem býval úplně od mala.

Jak dlouho jsi pak v Kopřivnici působil?

V Kopřivnici jsem hrál do 8. třídy, kdy jsme jeli na mistrovství republiky, potom jsem se přesunul do třineckého mladšího dorostu, abych hrál extraligu dané kategorie.

Takže jsi v Třinci strávil 10 sezón, během nichž si stihl i starty za všechny juniorské reprezentace.

Ano, po Kopřivnici následoval Třinec, všechny mládežnické kategorie, poté jsem dostal šanci v partnerském Frýdku - Místku a probojoval se i do třineckého Áčka. Teď jsem strávil 3 roky v Karlových Varech, a jak jsem řekl, do nové sezóny jsem se rozhodl pro návrat do FM, kde to celé začalo v Áčku a doufám, že to bude takový restart pro mě a třeba se podívám ještě někdy i zpět do extraligy.

Vzpomínáš na „Kopřivnickou hokejovou dobu“ v dobrém?

Na dobu v Kopřivnici vzpomínám moc rád, měli jsme super partu, výborný tým a udělali hodně úspěchů v našem ročníku.

Vracíš se na kopřivnický zimák? Sleduješ dění v HC?

Zápasy nebo výsledky sleduju pořád, když jsem doma, tak se rád jdu podívat na kopřivnický stadión. Je to místo, které mám moc rád a je plné hezkých vzpomínek.

Co považuješ za svůj dosavadní největší úspěch?

Jako úspěch beru celou moji dosavadní kariéru, že z malého města jsem si prošel všemi reprezentačními kategoriemi, hodně zápasů v extralize, Lize mistrů, Spengler cup a díky hokeji mám procestováno i hodně zemí. I přes všechna zranění, která mě v kariéře provází, bych asi nic neměnil, stalo se všechno, co se stát mělo, a nelituju ničeho.

Vzkázal bys něco mladým klukům, kteří jsou třeba nyní na startu své hokejové budoucnosti?

Užívejte si každou příležitost na ledě, přece jen je to sport, ale určitě k tomu patří i tvrdá práce, která vás může posunout dál. Určitě buďte trpěliví a pracovití. Mít talent od boha je jedna věc, ale je strašně důležité na všech věcech neustále pracovat a posouvat se, protože jak si sám sobě říkám - konkurence nikdy nespí a každý čeká na chybu ostatních, aby se dostal na jeho místo. Hlavně se starejte o svoje tělo, abyste co nejvíce předešli zraněním. Hokej je úžasný sport, který je náročný, ale posune vás v životě dál. Díky hokeji a odchodu od rodičů v mladém věku jsem se naučil disciplíně a starání se o sebe.

Děkujeme za rozhovor a držíme pěsti, ať se Ti ve staronovém působišti daří! A někdy třeba zase i v kopřivnickém dresu na viděnou.

Děkuji!