O sezóně po sezóně s trenéry

Páni trenéři, gratulujeme k uplynulé sezóně, jste s ní spokojeni?

Hlavní trenér Martin Tomášek: „V podstatě ano, já sice stále často zápasy prožívám více jako hráč, často kolegovi Jardovi říkám na střídačce, že bych tam nejradši ještě taky skočil, ale už to nejde.“ Asistent trenéra Jaroslav Miksa: „Já bych zde nejprve rád zmínil slovo ŠTĚSTÍ. Naším cílem bylo přinést do kopřivnického hokeje pocit štěstí, ať už do šatny nebo do ochozů, a to se nám, myslím, podařilo.“ Oba trenéři se shodli, že sice letní příprava nebyla optimální a několik prvních společných měsíců s týmem trvalo, než hráči nabrali potřebnou fyzickou kondici, poté i tu taktickou a vyladili optimální herní systém. „Po ne úplně ideální letní přípravě jsme museli vměstnat fyzickou přípravu od srpna do října, poté pilovat i to, co si od hráčů přejeme, aby hráli. Očekávali jsme výsledky od prosince, což se nám následně potvrdilo,“ zhodnotil trenérský plán v úvodu sezóny asistent Miksa. „Po šesti sezónách jako trenér mládežnických kategorií jsem se dostal k mužům. Věděl jsem, do čeho jdu. Ze svého hráčského působení v Kopřivnici znám zimák, lidi kolem hokeje, fanoušky… V téhle kategorii je to už méně o tom být „učitel“, je tady velké věkové rozpětí, třeba i 20 let mezi hráči, starší hráči pomáhají těm mladším, práce je rozmanitější,“ přemítal o rozdílech mezi mužstvy, která doposud trénoval, Martin Tomášek. Jaroslav Miksa přidal po mnoha sezónách strávených zejména v dorosteneckých a juniorských mužstvech i svůj pohled: „Podle mě mezi kategoriemi není až tak velký rozdíl, pouze v tom věku, hokej se nemění. V každém případě zaslouží kluci za uplynulou sezónu kredit, není časově jednoduché hrát druhou ligu.“ To samé potvrdil i hlavní trenér, který také ocenil nasazení hráčů během sezóny, kdy kvůli tréninkům a zápasům musí často měnit rodinné i pracovní plány. „Jak už jsme říkali, chtěli jsme, ať z toho hokeje mají kluci radost a dobrý pocit, který mohou pak dále šířit i mezi fanoušky na tribuny.“ Hrát pro lidi, aby jich v ochozech bylo co nejvíce – to je důležité i podle Jaroslava Miksy v každém sportu. „Pro nás a vlastně pro celý tým bylo důležité, jestli se nám, trenérům, podaří získat u hráčů jejich důvěru, jestli budou věřit v to, co my. A to se nám, si myslím, podařilo. Tady byla vždy dobrá parta v šatně,“ zdůraznil důležitou skutečnost trenér Tomášek. Jaroslav Miksa připojil ještě trefné přirovnání, když zdůraznil, že trenéři mohou vytvořit kostru, ale hráči jsou pak těmi svaly, které udělají nebo neudělají výsledek.

A na který zápas si z uplynulé sezóny vzpomenou v dobrém jako první? I v tomto se naprosto a ihned shodli a jak sami přiznali – zápas v Šumperku, který náš tým ovládl v prodloužení 1:0, nemuseli ani koučovat, tam všichni přesně věděli, co mají dělat. Na tom opačném pólu už tak jednotní nebyli. „Každý zápas je obohacující, já ho někdy vidím i třikrát, jednou ze střídačky, a pak i dvakrát ze záznamu. Mrzí mě ta utkání, kdy jsme úplně nezvládli závěry utkání, zejména s těmi silnějšími soupeři, jako byl Prostějov, Havířov nebo Uherský Brod.“ Trenér Miksa zase nevzpomíná v dobrém na domácí utkání s Opavou v základní části, ve kterém jsme podlehli soupeři nakonec 4:5. V čem se ale oba opět plně shodují, je názor na brankářskou dvojici Kubáň – Klimčák. Za oba to shrnul Jaroslav Miksa: „Měli jsme velmi vyrovnanou brankářskou dvojici, která si sedla, vzájemně se podporovali a podávali oba vyrovnané výkony.“ Nemohli jsme opomenout také otázku týkající se našich fanoušků. „V Kopřivnici je to hodně osobní, i s fanoušky. To vás pak nutí nejen na střídačce, ale i na ledě udělat maximum pro ty lidi na tribuně. Rád bych jim všem za sebe, za Jardu i za kluky moc poděkoval, jak nás celou sezónu podporovali. Klobouk dolů i před těmi, co s námi absolvovali venkovní výjezdy," uzavřel Martin Tomášek.

Tak zase společně v příští sezóně!