První ostrý start a hned kapitánem

Kryštofe, máš za sebou první ostré utkání za muže, jaké to bylo?

„Mám velkou radost, že jsem dostal příležitost a nastoupil do zápasu s Porubou. Mrzí mě, jaký měl zápas průběh, Poruba měla po celou dobu převahu a jako první soupeř v přípravě to byla těžká zkouška. Každopádně to byla super zkušenost a doufám, že to nebyl můj poslední zápas v kopřivnickém dresu.“

Než sis připsal první start za muže, chtělo to pořádně trénovat.

„S hokejem jsem začal poměrně pozdě – asi v osmi letech, ale od té doby jsem ho měl vždy na prvním místě. Od přípravky do dorostu jsem byl v Kopřivnici a do juniorky jsem musel jít do Nového Jičína. Taky tahle změna byla super zkušenost a potkal jsem díky tomu spoustu nových lidí. Poslední tři sezóny jsem už ale měl možnost absolvovat zejména letní přípravu
i s kopřivnickými muži.“

S muži absolvuješ letní přípravu už potřetí, co na ni říkáš?

„Za ty tři roky jsem u A-týmu zažil dva různé trenéry, a tím pádem i dva různé typy trénování. Letní přípravu jsem nikdy v mládežnických kategoriích neměl rád, ale postupem času jsem si ji docela oblíbil. Myslím si, že letošní letní příprava byla velmi náročná a v sezoně se ukáže, že byla důležitá.“

Kapitánské céčko na hrudi pro tebe ale není zcela výjimkou…

„Ne, to úplně není, hned první rok, co jsem přišel do juniorky k Ďáblům, jsem od trenéra dostal tuto funkci. Docela mi role kapitána vyhovovala, vždy jsem si rád s rozhodčími popovídal :-D.“

Úterní utkání bylo tak trošku jiné i v jiném směru, že?

„Na zápas dostali výjimečně možnost nebo spíš „svolení“ přijet rodiče, kteří mě od malička v hokeji podporují. Výjimečně říkám, protože nemám rád, když někdo z rodiny na moje zápasy chodí, jsem pak více nervózní.“

Do týmu se už propracoval obránce David Kyanka, brankářskou trojici doplňuje Marek Žáček, takže u A-týmu se můžeš potkat i se svými vrstevníky.

„Určitě ano, s klukama jsme spolu prakticky vyrůstali a máme radost, že jsme teď všichni pospolu ve stejném týmu.“

Do kabiny jste ale zapadli, že?

„Doufám, že ano. V šatně je skvělá parta a na každém tréninku se spolu nasmějeme. Je trošku až vtipné, že jsem se chodil deset let zpátky dívat na kopřivnický hokej a sledoval tam kluky, se kterými teď trénuju.“

Aktuálně bojuješ o místo v Áčku, kdyby to náhodou nevyšlo, budeš hrát opět za juniorku v Novém Jičíně?

„V tomhle si ještě nejsem úplně jistý. Rád bych už zůstal v chlapském hokeji a do juniorky bych se nejraději už nevracel. Možností jsou také třeba střídavé starty do krajské ligy, do sezony je času poměrně dost.“

Můžeme na Tebe ještě prozradit, že kromě aktivního hraní, jsi poslední dva roky i tvůrce předzápasových preview a nově budeš působit i v kopřivnické přípravce jako trenér. Těšíš se?

„Ano, těším. Rád si vydělám nějakou korunu, kterou potom dám do týmové kasy :-D. S dětmi mě tréninky baví, líbí se mi, jak se spolu vlastně učíme. Já nabírám zkušenosti od starších trenérů, a pak ty zkušenosti společně předáváme malým hokejistům.“

Držíme pěsti do nadcházející sezóny a ať se podaří maturita, která Tě letos čeká.

„Děkuji!“