Naši bratři v jednom týmu

Filip a Jakub

Právě pro bratry Indrstovy to byl první společný zápas v jednom týmu. Starší Filip obléká kopřivnický dres již čtvrtou sezónu, mladší, sedmnáctiletý Jakub, který nastupuje v porubské juniorce, poprvé nastoupil právě ve Žďáru, a to rovnou v jedné formaci s bratrem. Mladší Jakub si tento zápas náramně užil: „Byl to jeden ze splněných snů. "Filip byl a je můj vzor, pomáhal mi celou dobu, ať nejsem nervózní, jsem mu moc vděčný.“ Filip byl na svého mladšího bratra pyšný, jak premiéru zvládl a navíc ho moc těšilo, stejně jako Jakuba, že je při jejich společné premiéře mohli vidět i oba rodiče, kteří je velmi podporují. „Jsem rád, že jsem mohl být při jeho premiéře mezi muži a že to bylo společně v jedné lajně a za Kopřivnici.“ Oba se shodli, že jsou vděční celé organizaci, že se jejich společný zápas podařil. Filip pochválil Jakubovo bruslení a zároveň jeho snahu, se kterou na sobě pracuje, aby nabral více svalů a síly jak do soubojů, tak do zakončení, kde vidí ještě jeho drobné nedostatky. „Brácha má dobré zakončení a takové to hokejové myšlení, někdy ho ale bohužel brzdí psychika. Ale pracuje na sobě pořád,“ ocenil staršího bratra Jakub.

René a Darek

Zápasy se Žďárem n. S. jsou asi premiérovým utkáním bratrů nakloněny. Svůj první společný zápas si v loňské sezóně právě proti tomuto soupeři odbyli i bratři Bartošákovi. Jak sami přiznali, premiéru si užili. I pro mladšího z této bratrské dvojice je každý zápas s bratrem po boku jako splněný sen: „Jsem moc rád, že to vyšlo, odmala jsem snil, že si s některým starším bráchou zahraju v jednom týmu. Nakonec se to povedlo s Rendou a v Kopřivnici, za což jsem moc rád. Je to paráda vidět ho před sebou a vím, že kdyby si na mě někdo v brankovišti něco dovoloval, Renda se o něj postará.“ René v letošní sezóně nastupuje v kopřivnickém dresu vlastně i díky Darkovi. „Tuto sezónu bych už asi nehrál, kdybych nevěděl, že Darek bude jedním z brankářů. To mě zase nakoplo trochu více potrénovat, dostat se do A-týmu a jsem za to rád, že se můžeme potkávat skoro každý den na ledě.“ Darek nám také prozradil, jakou zbraní Renda může být. „Brácha je vynikající nájezdník, divím se, že jej trenéři více nevyužívají, na druhou stranu by mohl zlepšit bruslení, zejména dozadu.“ „Já si myslím, že všichni Bartošáci mají trošku problém s prací s hokejkou, což je pro mě, jako jediného hráče, asi mnohem vetší nevýhoda, ale nájezdy, ty mi jdou.“

Ondřej a Jan

Sourozenci Sluštíkovi už první společný zápas zažili vcelku dávno. Podle Honzy to bylo kdysi v juniorce ve Frýdku – Místku, na FM se s Ondrou shodli, starší z bratrů přidal i sezónu 2010/2011, ovšem jaké to bylo a s kým se hrálo, už z paměti nevytáhl ani jeden. Ondra si ale spíše pamatuje první zápas, kdy si zahráli proti sobě: „K tomu došlo, když jsem já hrál v 9. třídě za Porubu a potkali jsme se v zápase s Frýdkem – Místkem, kde hrál Honza." Společných zápasů v dresu Kopřivnice již mají za sebou také dost, proti sobě se potkávali několik sezón při vzájemných soubojích mezi Kopřivnicí a Novým Jičínem, kde Honza poslední tři sezóny hrál. „Zahrát si s Ondrou v jednom týmu je vždycky fajn, a že se nám ve Žďáru podařilo být hned třem dvojicím v jednom dresu, je super.“ Honza vysekl poklonu Ondrovi za jeho hokejové myšlení a přehled na hřišti. „Honza je bojovník, do každého zápasu je zapálený, to mně zase naopak chybí (což potvrdil i Honza). Mohl by ale zapracovat na střele. Obávám se ale, že se nám to ani jednomu už moc zlepšit nepovede, už jsme na to celkem staří.“