Útočník Jan Matějka přijal pozvání k rozhovoru

Honzo, vítáme Tě v týmu, premiéra Ti osobně celkem vyšla, jedna branka a asistence.

Děkuji, no, mohlo to být i lepší, trošku mě mrzí, že se nám to nepovedlo urvat za tři body. Na osobních statistikách moc nelpím. Týmový úspěch je na prvním místě, i když to znamená, že se s někým střetnu. Hrálo se mi dobře. Byl jsem hodně na ledě, za což jsem rád. Za celou sezónu jsem tak moc nehrál. Z gólu mám samozřejmě radost, ale jak už jsem říkal, mám smíšené pocity.

Letošní sezóna je již v plném proudu, co tě sem do Kopřivnice teď přivedlo?

Seslalo mi to samo nebe. V sobotu jsem přerušil angažmá v Opavě, protože jsem potřeboval být více doma a nemohl jsem si dovolit někde přespávat. No a v pondělí volal pan Hrubý do Opavy, jestli nemají nějaké hráče na pomoc a nabídli mě, že jsem přerušil, ale že když to bude na dojezd, tak si stále rád zahraju. Tak jsme se s Kopřivnicí spojili, domluvili a jsem tady.

V probíhající sezóně jsi už oblékl dres Kroměříže i Opavy, teď ten náš …

Já se chtěl vrátit do druhé ligy a byl jsem domluvený s Valašským Meziříčím, ale tam to nedopadlo, protože si nasmlouvali moc hráčů ze Vsetína. Tak jsem se vrátil do Kroměříže, kde jsem hrál minulý rok. Po dvou zápasech zavolala Opava, že mají marodku a málo hráčů, jestli bych měl zájem, tak jsem šel, původně na měsíc a nakonec z toho byly 3 měsíce.

Už ses stihl v Kopřivnici rozkoukat?

Snažím se. V kabině nejvíc asi znám a jsme kamarádi s Andreasem. Jinak tak nějak znám většinu, buď jako soupeře nebo jsme se někde spolu mihli. V Opavě jsme se jen krátce potkali s Kryštofem Stuchlíkem.

Odkud vlastně pocházíš? Kde jsi s hokejem začínal?

Jsem rodák ze Šumperku, takže s hokejem jsem začal tam. V 15 letech si mě našel Zlín a šel tam. No a tam jsem až doteď, protože jsem si tu našel svoji úžasnou manželku, se kterou máme 9měsíčního chlapečka.

Tvoje dosavadní hokejové destinace byly různé, kromě těch na Moravě, jsi hrál i tři sezóny v Čechách (Vrchlabí, Beroun) nebo i necelé dvě sezóny na Slovensku …

Jo, prošel jsem toho dost, a to jsem typ, který by nejradši hrál 20 let na jednom místě, ale ne každý má to štěstí. Těžko říct, která etapa byla nejlepší, každá ti dá něco, ať už pozitivního nebo negativního. Teď jsem rád, že jsem tady a můžu si s klukama zahrát.

V sobotu jsi nastoupil na pravém křídle, zvládáš i jiné posty?

Nejvíc hraju centra, ale jinak zahraju vše. Co trenér nebo spoluhráči potřebují, tak to vezmu. Kromě gólmana, na to jsem moc chytrý, promiň Andreasi. (smích)

Co Honza Matějka dělá mimo led?

Pracuju jako učitel autoškoly. A teď každý volný čas věnuji rodině, zejména našemu malému synovi. Taky se rád směji a udržuji dobrou náladu, i když ne vždy se to daří. J

Děkujeme za rozhovor a držíme pěsti nejen v závěru letošní sezóny!

Díky. Pokusíme se co nejlépe zvládnout zbytek sezóny. Svoji budoucnost v Kopřivnici si dokážu představit. Ale je tam spousta faktorů, co musí vyjít např. výkonnost, rodina, práce atd.