Rozhovor s nejmladším členem A-týmu

Sedmnáctiletý bek se rozkoukává v kategorii dospělých nejen na ledě, ale také ochutnává, jaké to je být benjamínkem i v šatně. „Myslím si, že mě kluci v šatně vzali celkem v pohodě a beru, že i věci mimo led teď patří k mé aktuální pozici v týmu.“

Davide, jaké věci mimo led myslíš?

Třeba chystat ostatním pití, prát dresy nebo sbírat puky, prostě to k tomu patří a beru to v pohodě. :-)

Jaká byla tvá cesta až do kopřivnické šatny A-týmu?

Začínal jsem s hokejem celkem pozdě, až v 9 letech. Kromě krátké zkoušky v dorostu v Porubě jsem stále věrný kopřivnickému dresu.

Hraješ odjakživa v obraně?

Obráncem jsem až od 9. třídy, předtím jsem hrál v útoku. Teď většinou a radši hraju vpravo, ale zvládnu i vlevo.

Jaká byla příprava na nadcházející sezónu?

Připravoval jsem se celou dobu s muži, letní příprava byla těžká, ale dost mě posunula, jsem za to rád. Aktuálně trénuju jenom s kopřivnickým Áčkem.

Musel to být zážitek naskočit k zápasu v mužské kategorii…

První střídání, první zápas - to byl zážitek, je to fakt rozdíl v rychlosti, síle a zkušenostech. Přiznávám, že jsem byl nervózní, ale jinak to celkem šlo.

V přátelském utkání v Novém Jičíně jsi byl dokonce nominován na závěrečný, nakonec rozhodující nájezd …

Jo, to jsem byl hodně nervózní a myslím si, že to šlo i dost vidět, málem jsem zakopl a ani jsem nezakončil, protože mi puk odskočil.

Takže je třeba nejen na nájezdech zapracovat.

Tak to určitě. Hokejové myšlení už snad trošku mám. Musím ještě nabrat sílu, zlepšit rychlost i střelbu.

Děkujeme za rozhovor! Přejeme nejen Davidovi, ať se mu v novém ligovém ročníku daří!

Měli bychom startovat ve středu 18. 9. v Kravařích zápasem s Opavou.